|
|
Zoo jako sociálně konstruované instituce v měnících se společenských a teritoriálních kontextech
Nekolný, Lukáš ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Boltižiar, Martin (oponent)
Tato disertační práce se zabývá výzkumem zoo jako sociálního konstruktu, který svou historií a podobou reprezentuje vývoj vztahu společnosti a přírody, resp. člověka a zvířat. Zároveň jde o specifickou kulturní krajinu odrážející i další změny paradigmat a potřeb ve společnosti. Aktuální podoba zoo vždy reflektovala různé ekonomické, politické, environmentální a kulturní aspekty, resp. názorové i prostorové proměny společnosti. Práce je zároveň příspěvkem do diskuze uplatnění tematizace typické pro současnou společnost zaměřenou na zážitky. Cílem práce je charakterizovat vývoj zoo a jejich současnou podobu v Evropě, kde tento koncept na přelomu 18. a 19. století vznikl, a diskutovat regionální rozdíly s ohledem na odlišný geografický kontext postsocialistického prostoru. Z pohledu geografie se jedná o doposud vzácně řešené téma, a to jak z pohledu teoretického (zoo jako příklad zkoumané specifické krajiny), tak z pohledu zkoumaného regionu, který byl v dosavadní literatuře opomíjen. První část poskytuje teoretický rámec pomocí diskuze odborné literatury a formulování východisek práce na základě vybraných konceptů a paradigmat (sociální konstruktivismus, vztah člověka a zvířat, koncepty kulturní krajiny, tematizace, turistické atraktivity) klíčových pro výzkum a reflexi zoo a jejich podob, rolí a...
|
|
|
ZOO DVŮR KRÁLOVÉ - PAVILON AFRICKÉ SAVANY
Axmanová, Lenka ; Vágner, Silvestr (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Zadáním práce je zpracování architektonické studie expozičního pavilonu pro okapi, bongo a hrošíky, včetně koncepce venkovních výběhů. Pavilon má organický, pravidelný tvar kapky, která je v místě vstupu deformovaná směrem dovnitř. Plášť je z hliníkového fasádního systému. Vnitřní prostor pavilonu má evokovat prostředí deštného lesa pomocí světlíků a podpůrných sloupů ve tvaru stromů. Kolem pavilonu se rozprostírají jednotlivé výběhy lemované návštěvnickou trasou s možností různých posezení, vyhlídek a pozorovacích míst.
|
|
|
Analýza návštěvnosti Zoo Brno
Stejskalová, Markéta ; Šustrová, Tereza (oponent) ; Novotná, Veronika (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je provedení analýzy návštěvnosti brněnské zoologické zahrady a dále návrh doporučení, jež by mohla vést ke zvýšení hodnot daného ukazatele. V rámci ekonometrické analýzy jsou identifikovány příčiny výkyvů a vytvořen ekonometrický model, pomocí něhož je možné predikovat budoucí hodnoty sledovaného ukazatele. Za účelem zjištění vzájemné závislosti mezi návštěvností Zoo Brno a počtem hostů ubytovaných v Jihomoravském kraji byl vytvořen i ekonometrický model návštěvnosti JHM kraje. Na základě analýz vnějšího a vnitřního prostředí brněnské zoo jsou navrhnuta daná doporučení, jež by mohla mít pozitivní vliv na atraktivitu této zahrady a tím i růst počtu návštěvníků. Všechny použité metody analýz a modelování jsou představeny v teoretické části práce.
|
|
|
TRANSFORMACE POSTINDUSTRIÁLNÍHO AREÁLU MODETA JIHLAVA
Slámová, Nikola ; Lička, Radim (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá transformací postindustriálního areálu Modeta Jihlava, který by měl po skončení nájemní smlouvy společnosti sloužit jako centrum pro veřejnost. Cílem práce je navrhnout fungující areál s takovými službami, které by přilákaly další návštěvníky i do Stříbrného údolí, ve kterém se komplex nachází. V návrhu je brán ohled na doporučení města týkající se využití areálu, které vychází například z průzkumů návštěvnosti. Areál je dle konceptu očištěn o nevyužívané objekty, díky čemuž vznikl prostor pro lepší rozvoj a výstavbu nových budov, které lépe reagují na určený program. Součástí je ideový návrh přesunu hlavního vstupu do zoologické zahrady společně s vytvořením reprezentativního veřejného prostoru.
|
|
|
Interaktivní průvodce pro zoologické zahrady
Macháček, Martin ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Hynek, Jiří (vedoucí práce)
Velké množství zoologických zahrad spadá pod unii CSZOO. I přesto doposud neexistoval sjednocený způsob správy těchto informací a jejich prezentace návštěvníkům. Tato práce řeší tento problém vytvořením sjednocujícího informačního systému pro jakoukoliv zoologickou zahradu, spolu s jednotnou, moderní mobilní aplikací, sloužící jako kapesní průvodce a přehledný zdroj informací ze systému. Mimo funkcionality jako kalendář událostí, zvířecí druhy, expozice nebo oznámení je velmi důležitou součástí interaktivní mapa. Vytvořený informační systém je spolu s veřejnou bezstavovou API založen na frameworku Lumen. Konečná mobilní aplikace je multiplatformní a založena na technologii Cordova. Webové rozhraní informačního systému i mobilní aplikace využívají pro frontend architekturu framework Vue.js. Interaktivní mapa je realizována skrze knihovnu Leaflet v kombinaci s technologiemi Mapbox. Vytvořená řešení figurují jako základní stavební kameny pro budoucí expanze.
|
|
|
Panda a panda
Kocmanová, Michaela ; Kalánek, Ing Jiří (oponent) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce bylo zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Objekt má splňovat podmínky dané pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Navrhovaným objektem se stal pavilon pro pandy velké s restaurací, který je situován do Zoologické zahrady hl. m. Prahy na parcelu s číslem 1491/1. Novostavba je navržena jako částečně podsklepený objekt s jedním podzemním a dvěma nadzemními podlaží. Objekt je zastřešen jednoplášťovou plochou vegetační střechou. Z hlediska provozního se v navrženém pavilonu nachází dva rozdílné provozy. Prvním provozem je chov pand velkých. Druhým provozem je pak restaurace. K objektu přiléhají dva venkovní výběhy, které jsou s vnitřní expozicí propojeny pomocí spojovacích ramp. Výhled do výběhů je návštěvníkům umožněn ze střešní terasy nad 1. nadzemním podlažím. Objekt pavilonu pro pandy velké je částečně monolitická a částečně zděná stavba s kontaktním zateplovacím systémem. Svislé i vodorovné nosné konstrukce jsou v 1. PP a 1. NP monolitické železobetonové. 2. NP je zděné z pórobetonových tvárnic. Stropní konstrukce nad 2.NP je skládaná z předpjatých stropních panelů. Objekt je zastřešen jednoplášťovou plochou vegetační střechou.
|
|
|
NOVÝ POLYFUNKČNÍ PAVILON PRO ZOO DVŮR KRÁLOVÉ
Tučková, Markéta ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce předkládá návrh revitalizace a oživení brownfieldové oblasti Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem vložením objektu polyfunkčního pavilonu. Nový objekt zajistí zahradě platformu pro vzdělávání a osvětovou činnost, reprezentaci. Diplomová práce nastíní řešení další nevyužívané oblasti a její napojení na řešené území.
|
|
| |
|
|
Chov a odchov ohrožených druhů želv v zoologických zahradách - analýza distribuce a trendů
TOTUŠKOVÁ, Gabriela
První želvy se na Zemi objevily před více než 300 miliony let, a zatímco jiné živočišné skupiny se vyvíjely a následně i zanikaly, ony přežily díky svým unikátním vývojovým adaptacím, ale nebyly připraveny na rychlé změny přírody a hrozby ze strany lidí. Dnes existuje 328 želvích druhů a více než polovina je ohrožena vyhynutím. Jednou z možností, jak předejít vyhynutí nejvzácnějších druhů želv ve volné pří-rodě, může být i jejich chov v zoologických zahradách. Dostatečná a rozmnožující se populace může být totiž pro nejohroženější druhy poslední možností, jak zabránit hrozbě vyhynutí a dostat šanci na případný návrat zpět do volné přírody pomocí reintrodukce. V roce 2021 bylo z padesáti ohrožených druhů želv ze seznamu Turtles in trouble v celosvětových chovech zoologických zahrad 41 druhů, ale jen 10 % z nich mělo populace větší než 500 jedinců, u 54 % byly populace větší než 50 jedinců a u zbývajících 36 % se populace pohybovaly do 50 jedinců. Roku 2021 se rozmnožilo pouze 26 druhů a alespoň jednou během let 2017-2021 bylo odchováno 31 druhů z 50.
|
|
|
Disperse a přežívání slípky zelenonohé (Gallinula choloropus) v urbánním prostředí
Vodičková, Barbora ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Pobyt slípky zelenonohé (Gallinula chloropus) v Praze je již po léta doloženým faktem. Mapování a pozorování tohoto druhu během zimních období je ale minimální a mnoho se o nich neví. Současná klimatická změna přináší nejen jiné klima, ale zapříčiňuje i proměnu prostředí společně s neustálým nárůstem urbanizace. Hranice zimovišť ptáků se posouvá nejen na sever, ale i více do měst. A to se může pro jedince stát fatálním. Počasí je nevyzpytatelné a v průběhu zimních období 2016/17 a 2017/18 byly pro dnešní dobu neobvyklé zimní podmínky, které se na zimující populaci v Praze podepsaly. Během zimy 2016/17 zimující populaci narušila extrémně tuhá zima s průměrnými teplotami hluboce pod nulou a neobvykle velkou sněhovou pokrývkou. Během zimy roku 2017/18 slípky zelenonohé přežívaly v pro ně příznivých podmínkách. Důvodem velkého úbytku zimujících jedinců následujícího roku zapříčinily nejen nevýhodné klimatické podmínky, ale i například nevhodné zvolení městského stanoviště. Ojedinělou lokalitou, která jim i během extrémně nepříznivého počasí jakéhokoli druhu nabízí bezpečné útočiště, je lokalita pražské Zoologické zahrady v Troji. V této výjimečné lokalitě jsou dle statistiky jedinci schopni přežívat. Klíčová slova: zimování, slípka zelenonohá, počasí, stojaté vody, řeky, Zoologická zahrada, Praha
|
host ::
RSS.